Aby mohl člověk žít svobodně, aby mohl být sám sebou, potřebuje prožít vztah, který je sám o sobě lékem a pomocí. Na příkladech z vlastní praxe představuje Carl Rogers koncept léčebného vztahu, který staví na autenticitě, empatickém naslouchání a bezpodmínečné akceptaci klienta.
Aby byl terapeut schopen takový vztah s klientem navázat, je třeba, aby se nejprve obrátil sám k sobě, stavěl na vlastní schopnosti zachycovat své pravé já, autenticky prožívat, myslet a reagovat. V sérii přednášek z konferencí a univerzit zasvěcuje autor čtenáře do procesu, kterým se takový vztah utváří a rozvíjí, a naznačuje jeho směřování. Terapeutický vztah s uvedenými rysy dává klientovi příležitost „stát se sám sebou“, přijmout všechny své emoce a myšlenky za své a v chaosu, ve kterém se vyjevují, hledat a nacházet své pravé já. Rozvíjet takový vztah není podle autora žádoucí a prospěšné jen v kontextu terapie, ale i v rodinných vztazích, mezi přáteli a spolupracovníky.
Kniha je primárně určená terapeutům a jejich klientům, pracovníkům pomáhajících profesí, ale i laikům se zájmem o osobnostní rozvoj.
Carl Ransom Rogers (1902–1987) byl americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel humanistické psychologie a „na klienta orientované“, „rozumějící“ psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu.
