Po promoci jsem od rodičů dostal symbolický dar – lékařskou brašnu Během své praxe jsem v ní vždy našel vše co má mít lékař po ruce Postupně se z ní však stal jakýsi kožený památník do něhož jsem ukládal písemné poznámky a magnetofonové nahrávky všeho co jsem považoval za hodné zapamatování Některé vzpomínky jsem použil při psaní této knihy Jsou sice tematicky nejednotné ale odrážejí různorodost esejí úvah i humorných črtů ve smyslu zkušeností J E Purkyně: „Když v paměti své se dívám na život uplynulý snad dosti dlouhý a rozmanitý jest to ponecháno naší libovůli nebo rozmaru nebo spřátelení vzpomínek v jakém pořádku se nám naskytnou “ Prosím laskavého čtenáře aby Purkyňův způsob vyprávění a zachycení vzpomínek přijal i při čtení mých vzpomínek a úvah
