Každý z nás hledá univerzalitu a zamýšlí se občas nad všeplatnými lidskými hodnotami Uvědomuje si jak jsou vnitřně provázané Hodnoty a hodnotová orientace jsou součástí osobnosti Spolu s potřebami zájmy a postoji vytvářejí motivaci k jednání člověka a určují směr jeho jednání Oproti základním potřebám hodnoty představují motivaci socializovanou a kultivovanou nejsou to izolované prvky bez vzájemných vazeb Uvažujeme li o hodnotách před svoji vnitřní instanci svědomí předstupujeme jako před soud kde stojíme jako obžalovaní i jako obhájci Hodnoty v našem osobním životě souvisejí samozřejmě i s tím jak prožíváme hodnoty v pracovním profesním životě V souvislosti s daným tématem se vynořuje řada otázek Touží každý člověk po tom aby mohl rozpoznávat smysl svého života? A hledá jej dokonce i v extrémních životních podmínkách uveďme kupříkladu psychiatra V E Frankla zabývajícího se v této souvislosti mezní zkušeností koncentračního tábora v době II světové války Co je to setkání člověka s člověkem? Co je „jáství“ a „tyství“ které nás zachraňuje před nicotou? Co je setkání s druhým v dialogu? Je pravý a hluboký dialog převratnou událostí? Jde nám o dialogicky žitý život? Patří tázání se k lidské podstatě? Toužíme po světle poznání? Jak hodnoty které uznáváme a přijímáme aplikovat ve svém životě ve své praxi? A přemýšlí lidská bytost o souladu hodnot které uznává se svým životním partnerem? Proč je někdy v životě tak náročné sladit svoji svobodu s hodnotou k ní úzce přináležející tedy s odpovědností? Je láska univerzální hodnota která motivuje k aktivitám? Přejeme si řečeno s Komenským sestoupit z labyrintu světa do ráje svého srdce? Chceme prožívat lásku a přátelství uskutečňovat své lidské bytí? A je pro nás v této souvislosti důležitá a nenahraditelná rodina jako „kolébka hodnot“? A naopak setkáváme se často s konfliktem hodnot těch „vyřčených“ a skutečně „žitých“? Vadí nám příliš konzumně zaměření a sobečtí lidé kteří jdou takzvaně „přes mrtvoly“? Nebo si myslíme že altruismus a obětavost jsou už hodnotami zastaralými a tak se jim z pohodlnosti a egoismu vyhýbáme? Co je tedy naší perspektivou co je naší nadějí v uváděných oblastech? Tyto a jiné otázky si kladou autorky publikace Dialog mezi hodnotami pod úhlem své profesní a generační zkušenosti A jak konstatuje ve své předmluvě k publikaci univ profesor Jan Barták „nenabízejí hotové soudy ale vedou čtenáře k samostatnému souzení Nedávají tedy hotové recepty neurčují co máme dělat ale poskytují kritéria podle nichž můžeme posuzovat naše myšlení rozhodování vůli k činu a vlastní jednání za něž neseme odpovědnost “
