Kmenový lid hrál vždy důležitou roli v laoských společenských procesech Horská etnika měla specifické postavení již v ekonomice a společnosti tradičních laoských knížectví müangů a v království „Milionů slonů“ Lan Sángu 1353–1707 Francouzská koloniální politika 1893–1954 se vůči těmto etnikům vyznačovala nezájmem a exploatačními strategiemi jež vedly k jejich povstáním spojeným s fenoménem mileniálních hnutí Během 2 světové války a 1 války v Indočíně 1946–1954 Francouzi začali zařazovat horaly do paravojenských jednotek komandos Zrodilo se rovněž moderní nacionalistické a levicové hnutí V období královské vlády 1954–1973 prováděli jak Američané tak komunisté z organizace Pathét Láo mobilizaci horalů pro „tajnou válku v Laosu“ Těmito událostmi byla tragicky zasažena zejména etnická skupina Hmongů Po nástupu komunistů k moci v roce 1975 vyvolala tvrdá politika laoské vlády sociální a hospodářskou krizi která měla na život horalů tíživý dopad Mnoho jich emigrovalo v zemi operovaly protivládní partyzánské skupiny Po odstartování vlny reforem ťin tanakán maj „nového myšlení“ v roce 1986 se hlavními tématy národnostní politiky laoské vlády staly likvidace ozbrojené opozice přesídlování příslušníků horských etnik do nížiny industrializace omezování kopaničářského zemědělství a produkce opia Tyto projekty jsou nezřídka slabě zabezpečeny a vedou k destrukci tradičních komunit horalů V horách se objevují antisociální jevy jako prostituce obchod s lidmi zneužívání drog Kultury laoských horalů jsou silně ohroženy