Tato studie se zabývá analýzou hispanoamerických esejistických děl která reflektují přítomnost indiánského světa a dotýkají se otázky jakým způsobem přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti Jednotliví esejisté zdůrazňují odlišné prvky tohoto procesu a vyznačují se specifickým pojetím této problematiky Práce tak představuje harmonickou koncepci míšení kultur v díle mexického esejisty A Reyese dramatickou představu střetávání kultur u Peruánců M Gonzáleze Prady J C Mariáteguiho a částečně J M Argeudase a v neposlední řadě také koncepci vrstvení kultur která je rozvíjena v díle Mexičana O Paze a paraguayského spisovatele A Roy Bastose
