Žijeme v době poznamenané nejen úspěchy vědy a techniky ale také již deset až patnáct let trvajícím globálním nástupem infekčních nemocí Mezi nimi zaujímají významné místo infekce přenášené vodou a potravinami které v převážné většině postihují trávicí ústrojí Pojem „bezpečnost potravin“ který by ještě před dvaceti lety nikoho nezaujal se v poslední době stal nejen jedním z nosných programů Světové zdravotnické organizace ale i vysoce prioritním předmětem jednání vedoucích státníků a parlamentů mnoha zemí mezi nimi i USA Kanady Velké Británie ale též Rady Evropy Pacienti kteří navštíví s průjmovým onemocněním lékaře však představují jen zlomek skutečného výskytu těchto nákaz Odhaduje se že v hospodářsky vyspělých zemích se ve statistikách zachytí nejvýše 10 infekcí spojených s průjmem Ostatní se nemocný pokusí zvládnout domácími prostředky sám Výraz alimentární infekce angličtina tu má přesnější výraz „foodborne infections“ označuje nemoci jejichž etiologické agens vstupuje do organismu trávicím ústrojím obvykle s potravou případně vodou bez ohledu na to ve kterém orgánu či systému se nakonec infekce manifestuje V většině případů se infekce opět manifestuje poruchou funkce trávicího ústrojí ale v nejširším smyslu sem patří i poliomyelitida hepatitida A a E listerióza břišní tyfus brucelóza infekce Helicobacter pylori a mnohé další Bylo by tedy lépe zde mluvit o infekcích trávicí soustavy případně o gastrointestinálních infekcích ale pro zachování výrazové stručnosti budeme užívat výrazu „alimentární infekce“ a zabývat se budeme pouze jejich dílčím úsekem infekcemi které se projevují postižením trávicí trubice: tedy průjmem nevolností a zvracením jako nejčastějšími příznaky Středem pozornosti této příručky jsou stavy se kterými se může setkat praktický lékař pro dospělé v podmínkách ČR u průměrného ambulantního pacienta tj u osoby s více či méně normální odolností proti infekcím
