Před více než 30 lety bylo zjištěno že kromě hepatitidy A a B existuje další pravděpodobně virové onemocnění jater které bylo označeno jako hepatitida non A non B V roce 1989 byl identifikován původce onemocnění jenž byl označen jako virus hepatitidy C HCV Infekce virem hepatitidy C je jednou z hlavních příčin chronických jaterních onemocnění Závažné je zejména to že nemoc zpočátku často probíhá bez příznaků nebo s příznaky zcela necharakteristickými a je proto většinou diagnostikována pozdě ve stadiu pokročilého postižení jater nebo hepatocelulárního karcinomu Včasná diagnóza je pro prognózu nemocného rozhodující: akutní stadium je dobře léčitelné na rozdíl od stadia chronického kdy výsledky nejsou tak přesvědčivé Autor monografie se problematikou hepatitidy C zabývá od roku 1995 nejdříve na I interní klinice a později na IV interní klinice 1 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Kniha je rozdělena do dvou částí V první části autor podává zasvěcený přehled současných názorů na danou problematiku cituje více než 550 nejnovějších prací uvádí však i svůj vlastní názor který vyplývá z mnohaletých zkušeností z práce v dané problematice Podrobně je rozebrána epidemiologie HCV: rizikové faktory přenosu včetně rizika profesionální nákazy iatrogenní nákazy možného přenosu sexuální cestou a další Jsou popsány současné diagnostické možnosti onemocnění význam jaterní biopsie pro diagnózu a předpověď efektu terapie Pozornost je věnována přirozenému neléčenému průběhu onemocnění a jeho závislosti na vlastnostech viru věku pohlaví rase koinfekci např HIV hepatitida B a přítomnosti dalších onemocnění hostitele Autor rozebírá průběh akutní infekce a důvody které způsobují že nemoc v tomto stadiu obvykle nebývá stanovena Rozsáhlá kapitola je věnována chronickému průběhu onemocnění: nejen klinickému obrazu a diagnostice ale podrobně jsou rozebrány současné možnosti léčby Čtenář nalezne informace o vývoji protivirové terapie interferon a jeho typy ribavirin od počátků až do současnosti o možnostech kombinace preparátů a o jejich nežádoucích účincích o indikacích a kontraindikacích k léčení Autor se věnuje i extrahepatálním projevům HCV infekce možnému atypickému průběhu nemoci a diskutuje možnosti léčení v těchto případech Nechybí ani kapitola představující problematiku HCV infekce u rizikových skupin jako jsou hemofilici nemocní s chronickým selháním ledvin zařazení do pravidelného hemodializačního léčení HIV pozitivní osoby Samostatná kapitola pojednává o problematice HVC infekce u dětí Závěr první části se zabývá možnými perspektivami v léčení HCV infekce vývojem vakcíny V druhé části rozsahem menší ale významné přínosem vlastních zkušeností autora jsou prezentovány vlastní výzkumné výsledky Monografie která na našem knižním trhu chyběla je určena nejen hepatologům gastroenterologům internistům a infektologům Poučení pro praxi zde najdou i praktičtí lékaři kteří mohou zásadním způsobem přispět k včasné diagnostice tohoto závažného onemocnění
