Kniha představuje vybrané aspekty sociálně prostorové diferenciace v České republice a jejich vztah k některým oblastem kvality života. Na sociálně prostorovou diferenciaci neboli nerovnoměrné rozmístění různých skupin obyvatel v území, je nahlíženo jako na výsledek působení ekonomických, politických a sociálně podmíněných procesů, které mohou vést k územní koncentraci sociálně problémových jevů a znevýhodněných skupin obyvatel. Pozornost je věnována problematice sociálně prostorových nerovností v městském a venkovském prostředí i roli veřejných politik v jejím ovlivňování. Dílčí kapitoly se zabývají diskuzí různých přístupů k výzkumu sociálně prostorové diferenciace, konkrétními projevy diferenciace v městském prostředí a jejich vnímáním obyvateli města (segregace, percepce rizikovosti prostředí, prožívání prostoru znevýhodněnými osobami), vztahy mezi městem a venkovem a jejich sociálně prostorovým dopadům (proces kontraurbanizace, význam rekreační funkce pro identitu venkovských regionů), možnostem rozvoje venkovských oblastí v pohraničních regionech a relevancí nastavení aktivní politiky zaměstnanosti vzhledem k potřebám regionálních a lokálních trhů práce. Ačkoli autory kapitol jsou geografové a sociologové, kniha je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o problematiku sociálně prostorových nerovností a jejich dopadů v České republice.
