„Herbartismus který po více než polovinu 19 století podstatně ovlivňoval myšlení v řadě zemí středoevropského prostoru byl totiž často vydáván za oficiální rakouskou filosofii a za výraz zkostnatělého šosáctví Objektivnější pohled nám však ukazuje některé myšlenkové iniciativy jež z něho vzešly a jejichž podnětnost můžeme sledovat až do současnosti “ Jak se J Zumr o tento objektivnější pohled pokouší? Nejprve uvádí literaturu o Herbartovi a herbartismu poté se věnuje Herbartovu vyrovnávání se s idealismem kritika Fichteho a Schellinga především v oblasti morálky a náboženství a Herbartově metodě vztahů inspirované matematikou Autor však směřuje především k herbartismu v Čechách jako k nejvýznamnějšímu směru české filosofie 19 století Mezi stoupenci herbartismu jsou mimo jiné probráni Franz Exner reformátor středních škol a univerzit vynikající pedagog ; Augustin Smetana kněz hegelovec stoupenec Herbartův; zabýval se filosofií dějin byl prvním českým myslitelem který do svého systému zapracoval filosofický problém praxe ; Robert Zimmermann estetik jako první podal přehled dějin estetiky rovněž jako první vypracoval systém herbartovské vztahové estetiky ; Gustav Adolf Lindner Exnerův žák se širokými zájmy především o pedagogiku ; Josef Durdík který bývá s herbartismem spojován nejčastěji; napsal dílo o estetice ; Otakar Hostinský nejvýznamnější český estetik dovršitel herbartovského estetického směru Kromě toho autor analyzuje vztah T G Masaryka k herbartismu Kniha vychází k sedmdesátinám J Zumra proto je doplněna i autorovým životopisem a bibliografií
