Tvorba Ondřeje Michálka (*1947) obsáhla více výtvarných médií, avšak její gravitační střed se nachází ve volné grafice. I ta je ovšem doménou, v níž se prolíná více oborů: kresba, uvažování v trojrozměrných strukturách, technická řešení i nároky řemeslných postupů spojených s rozmnožením obrazu tiskem. Michálkovo dílo je po této stránce různorodé, charakterizuje jej neklid, ale zároveň jej spojuje básnické vizuální myšlení, nalézání významových paralel mezi světem fikce a tím skutečným, autorem vyslovených jednou ostře, jindy jen naznačených. Kniha přináší obsáhlou obrazovou dokumentaci rozdělenou do jednotlivých tvůrčích etap a vedle textů kurátorů výstav uvádí, v kapitole Tisky – příběhy, i umělcovo vyprávění o tom, na základě jakých impulzů či vzpomínek vznikla některá díla. Součástí monografie je autorův rozhovor s kurátorkou jeho výstav Olgou Badalíkovou. Ondřej Michálek se od roku 1984 účastní výstav grafiky v respektovaných institucích na celém světě, na nichž získal více než dvacet cen a čestných uznání. Jeho práce najdeme ve sbírkách světových muzeí a galerií výtvarného umění. V roce 1990 přijal nabídku učit grafiku na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí dodnes. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a v roce 2019 mu byla udělena Cena Vladimíra Boudníka za významný tvůrčí přínos v oblasti umělecké grafiky.
