Cesty základních škol inkluzivním vzděláváním z pohledu pedagogických týmů

"Záměrem této knihy je nabídnout pedagogický pohled na implementaci inkluzivního vzdělávání ve státních základních školách mezi lety 2018-2022. V daném období probíhalo šetření implementace inkluzivního vzdělávání pod patronací Národního pedagogického institutu České republiky v rámci individuálního systémového projektu APIV A "Společné vzdělávání a podpora škol krok za krokem - Implementace Akčního plánu inkluzivního vzdělávání - metodická podpora", ve kterém jsme byly na pozici výzkumnic součástí širšího řešitelského výzkumného týmu a jehož souhrnná zpráva byla zveřejněna. Z této zkušenosti vyrůstá i naše výzkumná studie předkládaná v této knize. Mimo jiné se proto opíráme v teoretických i metodologických částech textu i o naše již publikované práce a podkladové studie průběžně dokumentující výzkumné postupy a výsledky (především Tomková & Hejlová, 2018; Tomková et al., 2020) a o prezentace na panelových diskusích a na odborných konferencích. V souladu s kvalitativní povahou našeho výzkumného šetření jsme se snažily o zobrazení různosti a složitosti cest základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. Náš pohled vychází z údajů ukazujících, jak tyto procesy vnímaji členové pedagogického týmu každé ze škol i jak je vnímáme optikou interpretací výzkumných dat. Naším záměrem nebylo hodnotit inkluzivitu škol, nepoužíváme proto žádný z nástrojů, které byly pro tyto účely vyvinuty. Chtěly jsme především ukázat, jak školy postupují v implementaci inkluzivního vzdělávání, kdy jsou vnější podmínky podobné, ale kdy si každá škola musí hledat vlastní cestu. V tomto rámci vznikly případové studie zkoumaných škol pod pohledem zaměřeným na období začátku implementace inkluzivního vzdělávání daného novelou školského zákona 561/2004 Sb., jejíž úpravy vešly v platnost od září 2016. Případové studie jednotlivých základních škol jsou v této knize zdrojem pro hledání obecnějších vzorců postupů škol vinkluzivnim uzdelávání ve snaze o typizaci procesů, kterými školy reagují na tuto nove školách deisie radou prací, které se za bývají problematikou vzdělávání na českých školách v delších časových úsecích, jime i naší výzkumnou studií chtěly posílit synteticko-analytický přístup ke zkoumání velmi komplexní reality práce škol, která se týká hodnot, lidí, procesů, zkušeností, podmi nek. Vybraly jsme proto školy, které jsou všechny na cestě k inkluzivitě, ale jsou rozdílné především v tom, s jakou vnitřní energií, přesvědčením a dovednostmi po ni jdou a jak se vypořádávají s vnitřními i vnějšími podmínkami. Z tohoto důvodu jsme se zaměřily na zkušenosti pedagogických týmů škol, o kterých jsme předpokládaly, že v nich nalezneme inspiraci pro proměnu pedagogických procesů v reakci na hodnotově zdůvodněné společenské zadání, projevující se ve školách okamžitou výzvou vzdělávat různorodé žáky a pečovat o ně. V pohledech do práce škol jsme hledaly, jak jsou jejich cesty po zavedení inkluzivního vzdělávání utvářeny podmínkami uvnitř školy, především její historií a zkušenostmi pedagogů, ale také vnějšími procesními podmín kami, které nastolovala školská politika. Pedagogický pohled nám umožnil pokusit se typizovat cesty základních škol podle toho, která z podstatných obecně platných komponent jakékoliv výchovně vzdělávací práce se ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání na počátku jeho implementace zdůrazňuje, a pokusit se pochopit, proč tomu tak je. V jádru našich nálezů je potvrzení, že pro pedagogickou práci základní školy i v období změn je zásadní její dosavadní zkušenost, respektive její historie, její koncepce, kvalita řízení a vedení školy s odpovídající kompetenční vybaveností učitelů. Z podstaty inkluzivního vzdělávání vyplývá, že všechny tyto faktory v součinnosti musejí vytvářet podmínky pro diferenciaci a individualizaci výuky jako neodmyslitelnou kva litu inkluzivního vzdělávání." Helena Hejlová a Anna Tomková /Úvod/