Karel Skalický je jednou z nejvýznamnějších osobností katolické pokoncilní teologie Tato kniha – připravená k jeho devadesátinám – dokumentuje v čem a jakým způsobem na jeho dílo navázali autoři mladších ročníků Skalického zájem o proměny církve po druhém vatikánském koncilu inspiroval manžele Muchovy ke studii o pastoračních výzvách které stojí před současnou církví Tomáš F Král byl osloven Skalického zájmem o mezináboženský dialog a do knihy přispěl textem o jednom velmi zdařilém pokusu převyprávět evangelium v indickém prostředí Hana Šimrová navazuje svým článkem o jurodivých na Skalického zájem o východní zvláště ruské křesťanství Veronika Blažek Iňová ve své stati navazuje na Skalického podněty v knize Za naději a smysl kde poukázal na vizuální pojetí Logu v naší kultuře Vojtěch Šimek explicitně rozvíjí podnět ze Skalického knihy Po stopách neznámého Boha že by religionistický přístup k původu ideje Boha bylo zřejmě možno přeformulovat do formy důkazu Boží existence Studie Karla Šimra souzní se sociálním a pastoračně diakonickým rozměrem teologie akcentovaným ve Skalického teologii Text Jaroslava Vokouna o reakcích církví na covidovou pandemii navazuje na Skalického zájem o radosti a naděje bolesti a úzkosti současného světa a na jeho úsilí vést své žáky k teologii která bude mít globální a ekumenickou dimenzi
