Monografie shrnuje problematiku průzkumu a restaurování děl Ležící torzo a Mužské a ženské torzo určených původně pro fontánu lázeňství v československém pavilonu na světové výstavě v Paříži v roce 1937 Jde o jedny z prvních a výjimečně dochovaných uměleckých děl z plastu acetátu celulózy Uměleckohistorická část uvádí Pešánkovu tvorbu a vznik obou plastik v kontextu českého a světového umění Problematika mezioborového průzkumu děl z těchto materiálů a následné restaurátorské postupy prezentované v jednotlivých kapitolách jsou v čském prostředí jedinečné a otevírají tak komplikovanou problematiku přístupu ochrany a uchování uměleckých děl z moderních materiálů plastů
