Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku kolem sebe a nebyla jen okrajovým souborem protestních hnutí? Může aspirovat na to aby vymezila politický horizont podobně jako v minulosti liberalismus později socialismus neoliberalismus a v poslední době i neliberální či neofašistické strany které jsou na vzestupu? Co se může ekologie naučit z historie o tom jak vznikají nová politická hnutí a jak vítězí v boji o ideje dlouho předtím než se jejich úspěchy promítnou do stran a voleb? Bruno Latour a Nikolaj Schultz v tomto krátkém textu sestávajícím ze sedmdesáti šesti bodů argumentují že pokud má environmentální hnutí získat ideologickou konzistenci a autonomii musí nabídnout politický narativ který rozpozná přijme a účinně představí jeho projekt z hlediska sociálního konfliktu Politická ekologie se musí smířit s tím že sebou přináší rozdělení Musí poskytnout přesvědčivou kartografii konfliktů které vytváří a na jejím základě se pokusit definovat společný horizont kolektivního jednání Pro reprezentaci a popis těchto konfliktů Latour a Schultz navrhují znovu použít staré pojmy třída a třídní boj i když naplněné novým významem v souladu s ekologickými zájmy našeho nového klimatického režimu Prosazují myšlenku nové ekologické třídy která se sdružuje na základě kolektivních zájmů v boji proti logice produktivismu a ochraně podmínek obyvatelnosti naší planety a ptají se: jak může vzniknout hrdá a sebevědomá ekologická třída a podniknout účinné kroky k utváření naší společné budoucnosti?
