Publikace komplexně analyzuje problematiku vrchního velení ozbrojeným silám z ústavněprávní perspektivy Státovědná část analyzuje objekt subjekty obsah a rozsah vrchního velení jako výkonu nejvyšší rozhodovací autority nad ozbrojenými silami Zvláštní pozornost je věnována rozboru povahy ozbrojených sil jako specifické organizace a ústavně teoretickým souvislostem vrchního velení Kromě toho poukazuje na vliv vrchního velení na konstrukci prezidentských a semiprezidentských režimů Další část je věnována komparativní analýze ústavního zakotvení vrchního velení v Německu Rakousku Polsku a na Slovensku Navazuje historická ústavněprávní úprava vrchního velení v českých zemích a to se zvláštním zaměřením na období první republiky Ústavněprávní část rozebírá postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil dle čl 63 odst 1 písm c Ústavy České republiky Autor kritizuje dosavadní výklad a přináší vlastní pohled na interpretaci a chápání prezidentova vrchního velitelství dle ústavního pořádku Rozebírá i otázku kontrasignace a právní povahu aktů vrchního velitele jakož i ústavní pojem ozbrojených sil
