Inspirace antickou filosofií zvláště sókratovsko platónským momentem se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“ který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30 do 70 let Duše která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se zaujmout určitou pozici směr Patočka proto duši považoval za princip z něhož vyrostly dějiny a podstatné momenty evropské kultury filosofie politika a umění Úvahy o povaze umění které Patočka rozvíjel v dialogu s Martinem Heideggerem nebo Romanem Ingardenem a jeho interpretace dílčích motivů u Sofokla Čechova nebo Thomase Manna jsou v důkladném čtení Jana Josla dokladem toho že umění vnímal jako zcela specifický druh reflexe lidského postavení ve světě
