Kulturní krajina Blízkého východu a severní Afriky se transformuje velmi rychle a velká část destrukcí není spjatá s přímou činností člověka ale spíše s jeho nezájmem zkombinovaným s přírodními podmínkami a dalšími faktory zapříčiňujícími degradaci mnoha lokalit Zájem práce leží v přímém negativním vlivu lidské činnosti na kulturní statky Cílem této studie je analyzovat člověkem cíleně zapříčiněné důvody ztráty kulturních statků v regionu Blízkého východu a severní Afriky ve 21 století a určit faktory a strany které přispívají k jeho destrukci ale také ochraně Základní myšlenkou práce je že destrukci kulturních statků na Blízkém východě a v severní Africe nelze charakterizovat jako čistě náboženskou ale je nutné ji vnímat v kontextu řady důvodů které mohou být propagačního strategicko vojenského politického či etnického charakteru přičemž je zároveň nutné mít na paměti že džihádistické skupiny nejsou jediné které za ztrátou kulturních a historických objektů stojí Práce je rozdělena na sedm kapitol které tvoří tři celky Prvním z nich je úvod do legislativy týkající se ochrany kulturních statků druhý se týká pojetí a pozice těchto statků v muslimském světě a třetí celek jsou samostatné studie věnující se jednotlivým zemím Práce je uspořádána tak aby v teoretické části co nejkomplexněji představila důvody destrukcí a způsoby ochrany kulturních statků v muslimském světě a následně je demonstrovala na konkrétních případech z pěti zemí
