Specialistka paliativní péče Rachel Clarke denně pomáhá nevyléčitelně nemocným smířit se s osudem a snaží se jim umírání co nejvíce ulehčit Když však Rachelinu otci diagnostikují poslední stadium rakoviny a ona musí čelit odchodu milovaného člověka otřese to nejen jejím vnímáním celé dosavadní praxe ale na povrch se dostanou nejrůznější otázky o smyslu života Rachel si postupně uvědomuje že většina z nás žije tak jako bychom byli nesmrtelní Když nás ale okolnosti přimějí se zastavit můžeme zodpovědně říct že jsme prožili život naplno?
