Autor se soustřeďuje na problematiku tvůrčí práce se světlem a s jeho různými existenčními formami v divadelním artefaktu v rámci avantgardních scén na nichž působil či je samostatně vytvářel E F Burian Po historickém exkursu do vývoje prostředků a postupů využívání světla na jevišti podrobně sleduje vývoj zobrazovacího principu světelného divadla v Burianově inscenační tvorbě v celém jejím vývojovém rozsahu 1925–1959 Nezabývá se ovšem pouze běžnými formami práce se světlem ale podrobně rozebírá zejména Burianovu práci se světlenými obrazy všeho druhu stínovými diapozitivními i filmovými Popisuje analyzuje a hodnotí ji jak v široce reflektovaném kontextu tak v kontextu Burianovy celoživotní tvorby vůbec Autorova hlavní pozornost je zaměřena na Burianův specifický druh světelného divadla tzv „Theatregraph“ Závěr pak mj vyzdvihuje přínos Burianova experimentování v této oblasti Obrazovou část tvoří bohaté ukázky z různých archivních materiálů
