Po předchozích dvou dílech – Umění starověkých říší a Umění antického světa – vychází třetí svazek Menclových Dějin evropské architektury obsahující Středověké umění evropského Západu Začíná karolínskou renesancí a uměním otonským s podtitulem Polarita moci ve svaté říši římské 9 –10 století a pokračuje Uměním románským s upřesněním Svítání z Cluny 11 –12 století Císař Karel Veliký † 814 programově navázal na univerzalitu Západořímské říše a na antické umění Od té doby Řím spoluurčuje středověký vývoj Mencl sleduje proměnu antické formy na Karlových falcích dvojpolární bazilice i v novém uspořádání kláštera V 10 století se aktivuje kult hmoty a magie krypt staví se opevněná hradiště Krypty s radiálními kaplemi tvoří zárodek budoucích katedrálních chórů Autor si všímá rozdílností vývoje ve Francii a v Německu Zatímco ve franské říši Ota I Veliký 936–973 usiluje o renesanci impéria vývoj ve Francii je odlišný Nový impuls zde přinesla reforma vzešlá z burgundského kláštera v Cluny Hmota chrámu se stala zdrojem duchovní energie roste hloubkové usměrnění k oltáři a snaha o tektonické pročlenění Odlišné systémy krajů tvoří strukturu rodí se nový románský sloh Dvanácté století dovršilo co předchozí začalo Mencl analyzuje charakteristické prvky Burgundska Auvergne Poitou Akvitánie i Provence které osobně poznal a zjišťuje že ke gotice směřuje pouze Burgundsko a Normandie která ovlivnila vývoj v Anglii Ve Španělsku se uplatnil silný vliv Francie v Itálii a na Sicílii se střetávají antické prvky s byzantskými a arabskými V Německu se dál staví dvojpolární dómy ze švábského kláštera v Hirsau se však šíří reforma opřená o clunyjské hnutí Přehled uzavírá architektura Dánska a Norska Autentičnost díla přibližují Menclovy půdorysné analýzy kresby a autorské fotografie Kniha vychází ve spolupráci Národního památkového ústavu a Pamiatkového úradu Slovenskej republiky