Stejně jako ve všech svých knihách i v této se Josef Fousek dotýká prožívané skutečnosti nemíjí neduhy nás lidí a společnosti ale především hledá laskavost a naději Ačkoli autor tvrdí že čím více stárne tím méně světu rozumí z jeho textů vyzařuje láska k životu prožitému plnými doušky Svěřování se jeho čtyřnohé psí kamarádce Fíbí posouvá vyprávění napříč časem – rodina práce životopisné momenty písně přátelé z divadla kumštýři cesty po Evropě i za oceány láska ke křivoklátskému kraji