V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i když zmíněné "nic" je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však "o ničem", ale "z ničeho". Báseň definující svým vznikáním (ze sebe sama) opět samu sebe
