Milo se probudil u vody, jako už bezmála desettisíckrát. Smrt tam seděla s ním, s překříženýma nohama. Byla tam pokaždé, když se probral, dívala se na něj těma svýma slzícíma, citlivýma očima, zahalená do dlouhých černých vlasů. Ne že by tam musela být. M
