Labyrint revue 31-32

Nejnovější dvojčíslo Labyrint revue je věnováno tématu zapomínání a jeho roli v současné společnosti a kultuře Zapomínání je zde prostřednictvím původní i překladové beletrie esejů teoretických textů rozhovorů a současného výtvarného umění reflektováno ve své paradoxní a kontroverzní ambivalenci Koneckonců jedno je jisté nelze projít životem aniž bychom alespoň čas od času nestiskli pomyslnou klávesu delete záleží však pouze na nás k jakému účelu Pokud cílem klasické řecké filosofie bylo zvládnutí umění žít mohli bychom dodat že k dobrému a naplněnému životu v hypermoderní informační společnosti je třeba si také osvojit alespoň do nějaké míry nesnadné ale životně nezbytné umění zapomínat Nové dvojčíslo pro celý rok 2013 O významu zapomínání v široké perspektivě národních států i v intimní rovině našich vztahů a rodin ve své úvodní eseji uvažuje Jan Lukavec Na stejnou Borgesovu povídku Funes muž se zázračnou pamětí si nezávisle na sobě vzpomněli autoři obou následujících textů Petr Fantys a Michal Janata aby na jejím základě rozvíjeli úvahu o roli zapomnění v našem myšlení a o etice paměti a jeho významu pro každé nejen literární vyprávění Skepticky provokativní pohled na tradičně bezproblémově chápaný vztah paměti a minulosti nabízí text Martina Pokorného Naopak polemiku proti zapomínání a obranu paměti jako kulturotvorné hodnoty představují eseje básníků Kamila Boušky a Jana Suka Sekci překladových teoretických příspěvků otevírá dnes už klasický text z oblasti memory studies od Paula Connertona jednoho z otců tohoto nového a dnes expandujícího oboru který se snaží mapovat vše co tradiční akademická historiografie dosud opomíjela a ponechávala v zapomnění Do stejné oblasti spadá i text další z průkopnic oboru Marianne Hirschové jenž se zabývá vztahem mezigeneračně předávané osvojené paměti a holocaustu Různými strategiemi potlačování nevhodných vzpomínek především v souvislosti s moderními německými dějinami se věnuje ve své stati Aleida Assmannová Rovněž o německých dějinách a kultuře Wagnerovi ale i o paradoxním vztahu památníků a zapomnění píše Andreas Huyssen Ve svých esejích se dále tématem zapomínání ve vztahu k tradiční domorodé kultuře i ve vztahu ke konkrétnímu lidskému životu věnují antropolog Marc Augé a psycholog Douwe Draaisma který zde vyvrací obecně sdílenou představu že dlouhý život znamená automaticky dobrý život Rostoucí množství digitálně shromažďovaných dat a jejich dlouhá kompromitující životnost znepokojuje zastánce práva na digitální zapomnění a generální delete Viktora Mayer Schönbergera Odlehčenou tečku za seriózními teoretickými statěmi pak představují dva texty na hranici eseje a hravého fejetonu z pera Eleny Sorokiny a Umberta Eca stejně jako autobiograficky laděné eseje Dubravky Ugrešićové a Orhana Pamuka Na témata dějinných traumat 20 století navazují také překlady světové beletrie v prvé řadě s ukázkou z maďarsky psaného románu slovenského autora Pétera Hunčíka která zachycuje zkušenost totální letecké války z pohledu maďarských vojáků Druhé světové válce tentokrát nikoliv z pohledu válčících mužů ale žen žijících těžký život ve válečném zázemí je věnována rusky psaná ukázka Rady Billerové A do třetice se historickému traumatu jež nese název gulag věnuje reportáž z Kolymy polského novináře a spisovatele Jacka Hugo Badera Téma zapomínání v psychologické rovině citlivě reflektují prozaické texty Arno Geigera a Krisztiny Tóthové O lidech zapomenutých na okraji společensky nebo geograficky pak píší v německém exilu žijící Číňan Liao I wu Haiťan Lyonel Trouillot a Rus Andrej Levkin A pro změnu mytologickým rozměrem zapomnění jako gnostické anamnesis se zabývají prozaické texty Mircey Eliada a Paulse Bankovskise Česko slovenskou tvorbu v novém vydání revue Labyrint reprezentuje šestice autorů z nichž polovina patří k nadějným mladým začínajícím prozaikům Vratislav Kadlec Mira Pjontek Peter Balko zatímco druhá trojice prezentuje už autory zralé a částečně etablované Jaromír Štětina Dora Čechova Svetlana Žuchová A samozřejmě ani v tomto čísle nechybějí rozsáhlé původní rozhovory tentokrát s Radkou Denemarkovou Martinem C Putnou a s ukrajinskou spisovatelkou a esejistkou Oksanou Zabužko Současnému výtvarnému umění se vedle obrazových příloh věnují rozhovory s Janem Nálevkou a Filipem Cenkem doplněné profily mladých zahraničních výtvarníků Wade Guyton Carol Bove Ryan Gander a Joachim Koester a eseji Františka Lesáka a Jany Beránkové které se zabývají souvislostmi zapomínání a výtvarné tvorby a rolí zapomnění v současné urbánní architektuře Barevnou přílohu k výstavě dOCUMENTA 13 uvozuje esej její hlavní kurátorky Carolyny Christov Bakargievové Na neúnavného čtenáře který se pročte až do samotného závěru letošního čísla čeká studie reprezentací obrazů minulosti v současném českém filmu a literatuře