Dramatický příběh nesmlouvavého muže v okamžicích boje za samostatný stát Kniha zachycuje úsek ze života Aloise Rašína v období od atentátu na následníka trůnu 28 června 1914 do atentátu na tohoto možná nejpozoruhodnějšího ze všech „mužů 28 října“ tj do 5 ledna 1923 respektive do jeho skonu 18 února 1923 Příběh sám o sobě dramatický autoři kombinují s neméně dramatickým faktografickým kontextem cenným zejména pro pochopení událostí které předcházely vzniku samostatného Československa Jestliže Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš vyvíjeli v zahraniční emigraci diplomatické úsilí na vymanění se z područí rakousko uherské monarchie tak Karel Kramář Josef Scheiner Přemysl Šámal a zejména Alois Rašín spolu s dalšími neváhali do protirakouského odboje nasadit vlastní svobodu s rizikem trestu nejvyššího v podobě ztráty života za velezradu říše Vykonání rozsudku trestu smrti unikli jen o vlásek Euforii spojenou se vznikem samostatného státu Alois Rašín proměnil v činorodou státoprávní činnost Jeho obrovská intelektuální kapacita prozíravost a pracovitost se pak naplno projevily v první československé vládě kde z postu ministra financí zvládl během dvou týdnů provést odluku národní měny od měny rakouské a během pouhých šesti měsíců vybudovat základy ekonomiky nového státu Alois Rašín byl psychicky i fyzicky velmi odolný zásadový a nesmlouvavý Restriktivní ekonomická opatření která měla postavit mladou republiku na nohy uplatňoval pod heslem „pracovat a šetřit“ Tímto krédem se řídil i v soukromém životě Z autentických vzpomínek jeho ženy syna Ladislava a pamětníků je patrné že historky o jeho záplatovaných šatech a spravovaných botách nijak nepřehánějí Ze závěrečného slova spoluautora knihy Jiřího Svobody se čtenář dozví mnohé nejen o natáčení jeho stejnojmenného dvoudílného televizního filmu ale také o dalších skutečnostech nalezených v archivech korespondenci historické literatuře i o setkávání s pravnučkou Aloise Rašína I proto se autoři rozhodli v knize nastínit život Rašínova syna Ladislava jehož osud jako by až děsivě kopíroval osud otce
