Pokud se první prozaický text básníka Daniela Hradeckého nazýval Trosky jednoho deníku jeho nová próza by mohla směle navazovat podtitulem Trosky jednoho románu Trojici jazykově vybroušených kratších próz naplňuje svědectví o souboji jedince s existencí na okraji a to nejen společenského vyloučení ale i oné ontologické propasti Oč je vypravěčův svět zúženější okolnostmi o to širší záběr má jeho mysl při tvrdě ironické analýze okolního světa Alkohol rodinné patologie severní Čechy ale také neoblomná vůle – to jsou součástky teleskopu namířeného do chladné temnoty všehomíra
