Publikace se zabývá problematikou rozhlasového herectví a rozhlasové režie Obě tyto složky akcentuje ve vzájemné souvislosti a teoreticky reflektuje jejich tvůrčí podmíněnost při vzniku rozhlasové inscenace Výzkum je soustředěn na tvorbu dvou významných českých rozhlasových režisérů: Jiřího Horčičky a Josefa Melče a jejich vrcholné inscenace vzniklé v období sedmdesátých a osmdesátých let 20 století Práce metodologicky vychází ze strukturalistické teorie Jiřího Veltruského jehož strukturální a sémiotickou teorii reviduje pro oblast rozhlasové teorie Kromě Veltruského se výzkum opírá o stěžejní monografie českých rozhlasových teoretiků především publikace Jana Czecha a Aleny Štěrbové a také o teorii rozhlasové dramatizace prózy Jana Lopatky
