Osudy rodiny Kutnaurových spojené se Šimonem Sušickým a Janem Kutnaurem ze Sonnenštejna dvěma měšťany popravenými při staroměstské exekuci 21 6 1621 jsou především obrazem nelehkého osobního rozhodování v době která byla nepřehledná politicky složitá a kladla nároky na individuální zodpovědnost Důležitou roli hrála náboženská víra Bytostné přesvědčení o konkrétním vyznání v případě Kutnaurových spojené s Jednotou bratrskou často citelně ovlivňovalo životy lidí Příběhy zde zachycené nabízejí příležitost k zamyšlení co znamená zůstat věrný své myšlence a odkazu předků a proč člověk někdy přehodnotí své názory Vyprávění které přibližuje osudy konkrétních lidí a je symbolickým zobrazením toho co prožívaly desítky dalších může být inspirativní i pro naši dobu Kniha zpracovává nejen obecně známá fakta Vychází také z listin a obrazových dokladů které v archivech objevila a dohledala historička a archivářka Olga Fejtová Na základě těchto dokumentů začala skládat konkrétní osudy a vyprávěla je dramaturgyni Zuzaně Vojtíškové Ta využila svou zkušenost s výstavbou dramatických struktur nechávala fakta ve své fantazii ožívat a začala psát příběh plný nečekaných souvislostí Postupně se v něm objevovaly otázky spojené nejen s historií ale také ty které přesahují konkrétní dobu Do třetice se k autorkám přidal grafik Jáchym Šerých který zacílením na určité detaily vypráví obrazem Kniha tedy vznikla ve vzájemném dialogu odborného a laického pohledu aby mohla přiblížit osudy rodiny Kutnaurových v neklidné době bělohorské širokému spektru čtenářů
