Už Alexis de Tocqueville na příkladu USA pozoroval že v demokratickém státu který svůj politický a ústavní systém buduje na principech moderního konstitucionalismu existuje jen málo politických otázek které by se dříve či později nestaly otázkami soudními O 180 let později je „judicializace“ politických otázek a politiky jevem se kterým se lze setkat v celém západním světě včetně ČR a který někdy v nepřehlédnutelném rozsahu ovlivňuje fungování politiky Tato judicializace politických otázek resp judicializace politiky jež vyplývá mj z rozšíření moderního konstitucionálního modelu hlubokých proměn společenských vzorců chování i vzestupu neoliberální politické filozofie v posledních desetiletích je zvláště nápadná u soudů které provádějí ústavní přezkum v jehož rámci dochází zejména k přezkumu ústavnosti zákonů chápaných v moderním konstitucionalismu jako projevy obecné vůle a reagujících na obecné politické a společenské problémy Soudy provádějící ústavní přezkum tak jsou s politickými otázkami – a to nezřídka s těmi které jsou ze své podstaty kontroverzní – konfrontovány v podstatě z definice O to více se debatuje o tom co tyto soudy pro politické a ústavní systémy vlastně znamenají a jaká má být jejich přesná role Smyslem předkládané kolektivní monografie je poskytnout průřezový pohled na to jak k rozhodování o politických otázkách přistupuje Ústavní soud ČR jemuž je v souladu s domácí i evropskou tradicí svěřeno provádění centralizovaného ústavního přezkumu a jaké faktory přístup Ústavního soudu ČR k uvedeným otázkám ovlivňují Monografie tak činí ve třech částech První se zaměřuje na strukturální otázky spojené s judicializací politických otázek v kontextu ústavního přezkumu jmenovitě na pojetí Ústavního soudu jako politického aktéra míru a techniky institucionální zdrženlivosti Ústavního soudu jakož i na vliv osobních postojů ústavních soudců na přijímaná rozhodnutí Ve druhé části je ukázáno jakou politickou roli může ale také nemusí Ústavní soud hrát v konkrétních případech které mají politickou relevanci a jakými je udělování státního občanství nebo vyrovnání se s předchozími politickými režimy S ohledem na to že míra judicializace politických otázek je ale nepochybně závislá i na širší politické kultuře a tradicích té které země je pak ve třetí části zkoumáno jak se k přezkumu vysoce citlivých politických otázek přistupovalo v meziválečném Československu
