Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963 Na příkladu Václava Boštíka děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961 se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokatolické farnosti Předložená analýza kombinuje sociálně historický mikrohistorický a biografický přístup s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20 století Lokální dění je propojeno s kontextem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin
