Spisy T G Masaryka Svazky 24a 1898–1899 24b 1900 24 díl Spisů TGM rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie stati kritické a polemické články přednášky komentáře výzvy recenze glosy zprávy i redakční poznámky k příspěvkům jiných autorů jsou řazeny chronologicky podle data prvního otištění Za jednotlivé texty jsou obligátně zařazeny údaje o jejich vydání a vysvětlivky dále poznámky týkající se především okolností jejich vzniku komentující jejich podstatné tematické významové nebo kontextové souvislosti upozorňující na odlišnosti jejich případných verzí Vedle doplňujících oddílů Prohlášení a Dubia zahrnuje sv 24b rovněž Dodatky – dva Masarykovy pozdější texty jež se vztahují k tématům daného období List k přátelům z roku 1901 Náš pan Fixl z roku 1911 O osobnostech jež Masaryk zmiňuje přináší informace Jmenný rejstřík V daném časovém období převažují příspěvky publikované v měsíčníku Naše doba který Masaryk redigoval a v týdeníku i deníku Čas Soubor nadto zahrnuje Masarykovy texty nebo citace které vyšly v dalších šestadvaceti periodikách vycházejících nejen v Čechách na Moravě a na Slovensku ale i v Německu a Rakousku v Anglii Polsku a Rumunsku dále v deseti sbornících a dalších publikacích Vedle rozsáhlých prací resp přednášek Vývoj evropské společnosti v 19 století Některé problémy pedagogické a didaktické Rukověť sociologie aj jež dosud samostatně knižně nevyšly obsahují svazky i práce již vydané jako knihy resp příležitostné brožury: Palacký’s Idee des Böhmischen Volkes 1898 Palackého idea národa českého 1912 Mnohoženství a jednoženství 1899 Hus českému studentstvu 1899 Oprávněnost a prospěšnost práce osmihodinné 1900 Právo historické a přirozené 1900 Jak pracovat? 1926 aj Část textů byla původně otištěna německy či v dalších jazycích jednak jako výsledek pravidelné spolupráce s vídeňským časopisem Die Zeit jednak v souvislosti s převažujícími tématy v Masarykově činnosti tohoto období tj především s otázkami sociologickými osvětovými a politickými analýzy marxismu a s potřebou vystoupit proti rituální pověře: V centru Masarykovy pozornosti se v druhé polovině roku 1899 ocitl antisemitismus resp tzv polenský proces s Leopoldem Hilsnerem který sledoval a komentoval Masarykův statečný polemický postoj v rámci tzv hilsneriády dokumentuje řada více než třiceti prací – od drobnějších komentářů přes analýzy a rozhovory včetně dvou brožur Nutnost revidovati proces polenský a Význam procesu polenského pro pověru rituální – publikovaných od září 1899 do prosince roku 1900 Jejich přehled a výběr dalších příspěvků v rámci dobové polemiky i literatury předmětu poskytuje výběrová Bibliografie hilsneriády Hilsneriádu vyvolanou „záhadným“ kriminálním případem a následnými soudními procesy lze charakterizovat jako společenskou aféru týkající se všech aspektů těchto událostí především politických a antisemitských podle převažujících hlasů pak jako kampaň proti Hilsnerovi a jeho obhájcům hlavně proti Masarykovi Pro něj byla zásadním úkolem orientace veřejnosti každého „jen poněkud myslícího člověka“ Otázka vzdělávání davu vztahu mezi žurnalistikou inteligencí a charakterem národního celku navazovala na dobově provokativní otázku po důvodech a podstatě národního snažení kterou Masaryk položil v polovině devadesátých let Hilsneriáda jako soubor sociálních faktů a jevů i jako předmět analýz připomíná že téma a hledisko tzv běžného života nezbavuje historii ani její vykladače etických rozměrů a kritérií hodnotových soudů Čteme li Masarykova vystoupení v hilsneriádě v souvislostech s jeho dalšími dobovými texty vidíme je jako přirozenou součást autorovy dlouhodobé snahy o proměnu českého veřejného prostoru Jsou zacíleny na kulturně politické otázky a činitele usilují o jejich aktivizaci a ovlivnění a jejich prostřednictvím i osobním příkladem o kultivaci české každodennosti charakteru většiny
