Předkládaná monografie má být do jisté míry odpovědí na volání správní vědy podle níž „jde o to učinit působení principů dobré správy více zjevným a také systematickým“ Ve svém úsilí napomoci dosažení tohoto cíle se autor vydal cestou empirického zkoumání Hlavním cílem monografie bylo navrhnout metodu empirického výzkumu která by v budoucnu umožnila analyzovat jakým způsobem určitá instituce používá právní principy ve své argumentaci Funkčnost této metody pak autor ověřil na konkrétním příkladu kdy zkoumal využití principů dobré správy v judikatuře Nejvyššího správního soudu Výzkum lze označit za úspěšný a použitou metodologii za plně funkční Závěry empirického výzkumu které autor předložil nepředstavují však jediné výsledky jeho práce V monografii v rámci přípravy na výzkum popsal též historii konceptu dobré správy její teoretické souvislosti analyzoval obsah a úplnost českého katalogu principů dobré správy a nabídl poměrně vyčerpávající přehled pramenů na něž lze u jednotlivých principů odkazovat
