Kniha pojednává o ústředním areálu vyšehradského hradiště představujícího v 11 a 12 století přední politické a mocenské centrum českého státu na němž se téměř tři čtvrtě století nacházela panovnická rezidence Vychází z komplexního zpracování rozsáhlých avšak dosud nevyužitých pramenů získaných plošnými archeologickými výzkumy od r 1924 do současnosti Sestává z 22 původních kapitol připravených specialisty na pravěkou a středověkou archeologii bioarcheologické obory historickou metalurgii a geologii Po úvodní části část I přibližující okolnosti formování korpusu hmotných pramenů jsou zařazeny analytické kapitoly věnované nálezům z pravěku část II a středověku až novověku část III Poslední část část IV předkládá syntézu a vyhodnocení poznatků a jejich zasazení do širšího archeologického a historického rámce Vedle vůbec prvního systematického zpracování pozůstatků pravěkého osídlení na Vyšehradě starší a střední eneolit tato monografie nabízí vhled do nejstarší etapy existence středověkého hradiště cca 980–1070 a vykresluje stavební a urbanistickou podobu následné raně románské přemyslovské rezidence cca 1070–1140 která o více než půl století předchází vznik kamenného paláce na Pražském hradě Dále předkládá detailní charakteristiku stavební podoby a symboliky palácového okrsku obnoveného zde Lucemburky 1348–1420 a postihuje hlavní rysy jeho následné degradace v pohusitském období Důraz je kladen na hmotnou kulturu sociální a ekonomické aspekty života na akropoli i na další témata Text doprovází rozsáhlá fotografická a plánová příloha
