Většinu dovolání podaných v civilním řízení Nejvyšší soud odmítne proto že neobsahují dostatečné vymezení předpokladu přípustnosti nebo dovolacího důvodu Těmito nedostatky dovolání trpí přesto že je zpravidla sepisují advokáti Již z tohoto faktu je zřejmé že výklad ustanovení o tomto opravném prostředku způsobuje zásadní obtíže Nejistotu jak Nejvyšší soud s konkrétním dovoláním naloží prohlubuje i rozpor mezi judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ohledně otázky zda a do jaké míry je předpoklad přípustnosti dovolání samostatnou náležitostí dovolání nebo jestli stačí když je jasně vymezen jen dovolací důvod Nejasné je i to zda je možné dovolání do rozhodnutí ve věci samé opřít jen o procesní vadu které se dopustil nebo kterou toleroval odvolací soud Diskuze vzbuzuje i to za jakých okolností Nejvyšší soud musí za účelem rozhodnutí o dovolání nařídit jednání Tato monografie se zabývá výše uvedenými problémy a vyjadřuje se i k dalším nejasnostem ve výkladu ustanovení o dovolání Je určena širší právnické veřejnosti která přichází do styku s institutem dovolání Zejména advokátům kteří se chtějí vyhnout klientům těžko vysvětlitelnému nedopatření že jejich dovolání bylo odmítnuto pro vady