Publikace s názvem „Extremismus radikalismus populismus a euroskepticismus“ přibližuje studentům a odborné veřejnosti problematiku extremismu z různých úhlů vědního nazírání zejména ze strany politologie sociologie kriminologie psychologie práva a samotné teorie extremismu Tyto úhly jednotlivých vědních oborů při zkoumání problematiky extremismu ale i radikalismu bývají často zaměňovány a pouze ojediněle jsou precizovány a odlišovány nejenom v teorii ale i v rámci praktické politiky Dále je pozornost věnována konkurujícím si pojmům ve vztahu k extremismu především se jedná o radikalismus fundamentalismus ale také o populismus a euroskepticismus a proto autoři tyto pojmy vymezují s využitím aktuálních poznatků aby ukázaly jejich odlišnosti a vzájemné vztahy To má potom důležitý dopad na podobu protiextremistické politiky demokratického státu která na základě těchto teoretických poznatků může adekvátně formulovat svoje zásady a aktuální opatření při eliminování extremismu Autoři rovněž upozorňují na různé projevy či typy extremismu které aktuálně narušují základní hodnoty a principy ústavního demokratického státu resp evropských unijních států Jednotlivé projevy extremismu jsou již delší dobu v evropských unijních státech středoevropského regionu systematicky sekuritizovány v podobě víceméně koncepční protiextremistické politiky která je zpravidla každoročně vyhodnocována a korigována V rámci tohoto úsilí si státy visegrádského uskupení Česká republika Slovensko Maďarsko a Polsko každoročně vyměňují zkušenosti při analyzování odhalování a eliminování projevů extremismu s tím že se přidávají i další unijní země např Německo Rakousko a Švédsko Navíc autoři upozorňují že extremismus může být vnímán i jako potencionální příčina různých krizových stavů v demokratické společnosti a proto se může stát předmětem výzkumných aktivit v rámci krizového managementu Dlužno dodat že trestná činnost s extremistickým podtextem je v České republice dlouhodobě marginální ale má velkou společenskou škodlivost protože oběť je napadena ne proto že něco vlastní ale z ideologických důvodů tj má jiné politické či náboženské přesvědčení barvu pleti národnost či sociální původ Přes skutečnost že samotný pojem extremismus je dnes kritizován a zpochybňován pro jeho vágnost tj jakousi bezobsažnost je nutné zdůraznit že je používán v klíčových bezpečnostních dokumentech evropských demokratických států včetně Evropské unie a mezinárodních organizací A navíc pokud vycházíme z předpokladu že extremismus nelze z demokratické společnosti vykořenit měli bychom se s tímto pojmem naučit pracovat
