Monografie obrací pozornost k institucionálním a normativním procesům změn v současné společnosti. Vychází z předpokladu, že vzhledem k narůstající složitosti, komplexitě a diferenciaci vztahů dochází dnes k zvětšování propasti mezi teoretickými koncepty a faktickými procesy změn. Podobně je zpochybněna i myšlenka přímého zásahu do běhu událostí, jejich regulace a kontroly opírající se o tzv. staroevropské pojmy.
Autor vychází z poznatků teorie autopoietických systémů revidující tradiční funkci práva ve společnosti jako posilování její integrity v duchu konsensuální teorie, případně jako řešení konfliktů v rámci teorie konfliktu. Podstatnou část publikace tvoří popis samovývoje společnosti ovlivněný vývojem nových technologií a médií. Popis samovývoje společnosti v teorii autopoietických systémů je v knize doplněn i připomenutím potřeby reflektovat univerzálně hodnotová témata v nové situaci narůstající komplexity života dnešní technické civilizace.
